Střílky
digitální povodňový plánHistorické povodně
Střílky – historie obce - na Stříleckém potoku
Hrad Střílky, ležící již po několik století ve zříceninách, připomínal se již ve 13. století. Patřil s okolní krajinou českým králům a knížatům moravským. Po zbudování nedalekého hradu Cimburka u Koryčan prodal Ctibor z Cimburka v roce 1358 oba hrady moravskému markraběti Janu Jindřichovi, bratru císaře Karla IV. Nedlouho po bitvě na Bílé hoře získávají Střílky páni Petersvaldští z Petřvaldu. Amand Antonín z Petřvaldu je zakladatelem a budovatelem památného stříleckého barokního hřbitova. Zavazuje svého nástupce Bernarda Jana, aby místo starého shořelého kostela vystavěl nový kostel. Nový kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vysvěcen v roce 1770. V době napoleonských válek Střílky trpěly nuceným ubytováním ruských, francouzských a rakouských vojenských oddílů a tvrdými rekvizicemi obilí, dobytka, prádla, chleba i peněz. Jak za první, tak i za druhé světové války si Střílky odnesly svůj díl útrap. Koncem dubna 1945 byly silně obsazeny německým vojskem a úporně hájeny proti rumunským oddílům, postupujícím od Kyjova. Teprve po dvoudenním obléhání byli Němci za přispění partyzánů obklíčeni a ve večerních hodinách 30. dubna 1945 ze Střílek vypuzeni.
Území katastru obce Střílky trpělo historicky povodněmi z hlavních toků Zámeckého a Stříleckého potoku (1997), zejména při nadměrných srážkách v severní části Chřibů. Odtud také po povrchu stékají prudké srážkové vody do centra obce a ulic v inundacích jejich koryt, kde zaplavují rodinné domy. Rozvětvené svodné území povodí Zámeckého a Stříleckého potoku od svých pramenů pod vrchem Hrad (552 m) na severu Střílek až po jih katastru, kde se Zámecký a Střílecký p. vlévají do Litavy je charakteristické rychlým náběhem povodní z letních přívalových dešťů, vysokých průtoků z jarního tání sněhové pokrývky na úbočí Chřibů doprovázeným srážkami i bleskovými povodněmi sestupujícími z Hradu 552 m, Bralové 400 m a Velké jiviny 519 m do obce Střílky. Obec je rovněž ohrožována letním splachy a erozemi půd, doprovázených sesuvy z lesních svahů okolních vrchů nad obcí.
Ve Střílkách se vyskytovaly a vyskytují povodně. Doložené povodňové epizody: 1865, 1900, 1924, 1985, 1989, 1990, červenec 1997, 2006, 2007, 2010, 2014.
Kroniky Střílecké zaznamenávají počasí, tedy i povodně, krupobití, velké množství sněhu na svazích Chřibů nad obcí, a naopak i období sucha a jiné pohromy.
Obec povodně postihly několikrát. velká povodeň, která je v kronice zapsána, byla například v roce 1989. Kronikář o tom napsal:
„Nepřetržité deště po několik dnů trvající narušily podloží do té míry, že nebyla schopna pojmout spousty vody, které spadly, a v potocích se valily dolů do stavení a gruntů.
Na podobnou pohromu není pamětníka. V roku 1924 po krátké bouřce náhle vystoupily vody z břehů Zámeckého a Stříleckého potoku, ale velmi krátce“
Obr. 3 historické povodně v částech obce Střílky – postižené RD ulice Hradská
Obr. 4 zatopené pozemky rodinných domů z převažujícího typu bleskové povodně
Obr. 5 zatopené zahrady, pozemky a chovy domácího zvířectva
Obr. 6 pozůstatky po povodni ze Stříleckého potoku ul. Hradská a ul. Hlavní v r. 1900
Obr. 7 sesuv půdy pod stříleckým kostelem v důsledku podmáčení nadměrnými srážkami
Obr. 8 naproti kostela se nachází kulturní památka – barokní hřbitov Střílky